|
|
Postavení žen v mezinárodním uprchlickém právu
Reznáková, Petra ; Flídrová, Eliška (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Postavení žen v mezinárodním uprchlickém právu Abstrakt Definice uprchlíka vyplývající z článku 1 A bodu 2 Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 se nikterak nezmiňuje o pohlaví jakožto možném faktoru relevantním při určování uprchlického statutu. S vývojem především v oblasti lidských práv na konci 20. století vyvstala potřeba interpretace této definice tak, aby ochrany mohly využít též ženy pronásledované buď způsobem, kterým lze pronásledovat jen ženy ("gender-specific persecution") nebo proto, že jsou ženami ("gender-related persecution"). Práce se zabývá jak výkladem pojmu pronásledování v kontextu "gender-specific persecution" s příklady v několika vybraných formách tohoto pronásledování, tak i možnostmi interpretace stávajících důvodů pronásledování genderově citlivým způsobem tak, aby bylo možné aplikací Úmluvy obsáhnout i případy žen, které se výslovně, nebo i jen mlčky staví proti patriarchálním tradičním společnostem založených na nerovnováze mezi pohlavími, a to například odporem vůči tradičním praktikám jako je ženská obřízka nebo nucené sňatky. Výklad se věnuje vhodnosti různých způsobů argumentace a akcentuje nutnost genderově citlivého výkladu všech důvodů pronásledování, nikoli pouze důvodu příslušnosti k určité společenské skupině, který byl v praxi prvním důvodem užívaným pro...
|
|
|
Postavení dětských vojáků v mezinárodním uprchlickém právu
Homolová, Veronika ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
v českém jazyce - Postavení dětských vojáků v mezinárodním uprchlickém právu Cílem této práce je zjistit, jaký rozsah ochrany poskytuje dětem, které utíkají před nabíráním do ozbrojených sil, a bývalým dětským vojákům mezinárodní uprchlické právo. Zvolený problém byl řešen pomocí otázky, zda lze dětem, které utíkají před nabíráním do ozbrojených sil, a bývalým dětským vojákům poskytnout uprchlický status podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z 28. července 1951, případně status doplňující uprchlický status na základě regionálních úprav. Pojem uprchlický status byl rozložen na jednotlivé prvky a bylo zkoumáno, zda děti, které utíkají před nabíráním do ozbrojených sil, a bývalí dětští vojáci naplňují pojmové znaky těchto prvků. Jedním ze zkoumaných prvků je inkluzivní klauzule. V rámci této části byla práce zaměřena na otázky, zda lze nabírání dětí do ozbrojených sil a jejich přímou účast v ozbrojených akcích považovat za pronásledování, zda lze takové děti považovat za společenskou vrstvu, zda lze odmítnutí účastnit se ozbrojených sil považovat za zastávání určitých politických názorů a zda existuje příčinná souvislost mezi pronásledováním a příslušností ke společenské vrstvě nebo k zastávání politických názorů. Výsledkem zkoumání části o inkluzivní klauzuli jsou tyto závěry: Nabírání dětí do...
|
|
|
Postavení dětských vojáků v mezinárodním uprchlickém právu
Homolová, Veronika ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
v českém jazyce - Postavení dětských vojáků v mezinárodním uprchlickém právu Cílem této práce je zjistit, jaký rozsah ochrany poskytuje dětem, které utíkají před nabíráním do ozbrojených sil, a bývalým dětským vojákům mezinárodní uprchlické právo. Zvolený problém byl řešen pomocí otázky, zda lze dětem, které utíkají před nabíráním do ozbrojených sil, a bývalým dětským vojákům poskytnout uprchlický status podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z 28. července 1951, případně status doplňující uprchlický status na základě regionálních úprav. Pojem uprchlický status byl rozložen na jednotlivé prvky a bylo zkoumáno, zda děti, které utíkají před nabíráním do ozbrojených sil, a bývalí dětští vojáci naplňují pojmové znaky těchto prvků. Jedním ze zkoumaných prvků je inkluzivní klauzule. V rámci této části byla práce zaměřena na otázky, zda lze nabírání dětí do ozbrojených sil a jejich přímou účast v ozbrojených akcích považovat za pronásledování, zda lze takové děti považovat za společenskou vrstvu, zda lze odmítnutí účastnit se ozbrojených sil považovat za zastávání určitých politických názorů a zda existuje příčinná souvislost mezi pronásledováním a příslušností ke společenské vrstvě nebo k zastávání politických názorů. Výsledkem zkoumání části o inkluzivní klauzuli jsou tyto závěry: Nabírání dětí do...
|
host ::
RSS.